O minulosti Havlíčkova Brodu

Největší město na Sázavě bylo založeno jako osada na obchodní cestě v 1. pol. 20. století. První dochovaná zmínka pochází z roku 1256 a od roku 1269 je město pojmenováno jako Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka. Jako bohaté centrum těžby stříbra byla v okolí zřízena mincovna. V roce 1308 je město přejmenováno na Německý Brod a obehnáno hradbami. Za husitských válek zůstává město na straně katolíků a r.1422 je dobyto a vypáleno Janem Žižkou. Avšak v 2.pol. 15.stol. dochází k opětovnému rozvoji města a to i během 16stol., kdy znovu získává významné postavení. Na počátku třicetileté války v r.1618 bylo město obsazeno císařským vojskem a v r.1639 a v r.1645 vydrancováno Švédy, což vede k úpadku a odsunu obyvatel do vyhnanství. V r.1649 město zdecimovala morová nákaza, v r. 1669 bylo postiženo požárem v r.1742 ho vyplenili Sasové.
Za protireformace r.1674 byl v Brodě založen augustiánský klášter a v r.1755 gymnázium. Zprovozněním železnice r.1870 dochází k průmyslovému rozvoji města, k rozšíření výroby sukna, pleteného zboží a škrobu. V době okupace je město sídlem gestapa a v roce 1945 definitivně změněn název na Havlíčkův Brod. Historické jádro je městskou památkovou zónou, dochovaly se původní měšťanské štítové domy.
Havlíčkův dům je renesanční dům z konce 16stol., přestavěn ve 2pol.18stol. V r.1833 jej zakoupil Karel Havlíček, který zde žil a pracoval. Dům několikrát vyhořel. Od r.1924 byl dům postupně upravován na Havlíčkovo muzeum, v jehož interiéru je zřízen památník K. H. Borovského a další muzejní expozice.
Na jižní straně náměstí nelze přehlédnout renesanční stavbu Starou radnici. Průčelí radnice je zakončeno cimbuřím s tzv. Brodskou smrtkou ve výklenku, což představuje zrádného hlásného Hnáta, který chtěl město vydat Němcům. Po jeho popravě byla jeho kostra vystavena na radnici. Místo popravy označuje podle pověsti tzv. Hnátův kámen na mostě přes Sázavu.
Příčně, na protější straně mostu se nachází gotický kostel sv. Kateřiny ze 13.stol. Také vyniká např. Nová radnice, stará rychta pozdně barokní(dnes sídlem městského úřadu) a dům U Zlatého lva s gotickým pilířem v průčelí.
 
Ve střední části náměstí je od r.1717 vztyčen barokní mariánský morový sloup se sochami Panny Marie Immaculaty se sochami sv. Václava, sv. Ondřeje, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Tito patroni chránili město proti moru, povodním, požáru a ostatním nebezpečím. Autorem plastik je chrudimský sochař italského původu Giovanni Battista Bulla.
Opodál stojí kašna z roku 1740 se sochou Tritona, zvaná Koudelova. Kašnu prý dal postavit pekař Koudela za to, že šidil zákazníky. V horní části náměstí je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, v němž stojí za zmínku obraz Anděla strážce a vzácný hlavní oltář, také tři vzácné zvony, z nichž zvon nazývaný Vilém je jedním z nejstarších v Čechách.
Ve Štáflově ulici stojí augustiánský klášter s kostelem sv. Rodiny, který je nyní využíván jako koncertní síň. Při klášterním areálu bylo založeno latinské gymnázium, které dostalo název Karolinum podle zakladatelky Kateřiny Kobzinové.
Dalšími významnými památkami jsou gotický kostel sv. Vojtěcha, na jehož hřbitově jsou pochováni rodiče a dcera K. H. Borovského, barokní kostel Nejsvětější trojice s trojbokou kaplí sv. Kříže jako boj katolíků proti kacířům.
V městských sadech stojí pomník K. H. Borovského a jeho matky. Štáflova chalupa je středověký dům nacházející se v blízkosti kostela sv. Rodiny. Nejzajímavější je prohlídka stavby s původním interiérem.